|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Foreign Trade Promotion of the Federal Republic of Germany: Bavarian Export to the East-Central Europe after the 2004 Enlargement of the European Union
Marek, Martin ; Janura, Lukáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Podpora zahraničního obchodu ve Spolkové republice Německo: Export Bavorska do zemí střední Evropy po rozšíření EU v roce 2004" je provést analýzu institucionálního zajištění podpory exportu ve Spolkové republice Německo. Práce přispívá ke zjištění, zda dokáže institucionální podpora zahraničního obchodu SRN efektivně reagovat na požadavky německých podniků. Dílčím cílem je rovněž charakteristika struktury německého exportu a analýza slabých stránek ekonomického vývoje na něm založeného. Zvláštní pozornost je věnována exportu spolkové země Bavorsko a jeho současným zahraničním obchodním vztahům s vybranými státy střední Evropy. První hypotéza "Existují slabá místa německého hospodářského růstu, který je založen na exportu" zkoumá udržitelnost německého exportního hospodářství. Mimo jiné jsou analyzovány faktory jako závislost na zahraniční poptávce, riziko dovozu inflace, závislost na dovozu primární produkce a surovin či závislost na vývoji měnového kurzu. Touto hypotézou se zabývá první kapitola. Druhá kapitola objasňuje politický, legislativní a institucionální rámec, konkrétní opatření a instrumenty podpory zahraničního obchodu. Třetí kapitola se zaměřuje na význam ekonomických vztahů Bavorska s ČR, Slovenskem a Polskem. Rovněž na základě předchozí institucionální analýzy...
|
host ::
RSS.